4. 4. 2017

Přečteno! Bazar zlých snů (část 2.)

Některé knížky se dají zfouknout za den, některé mi trvají měsíce, než je vůbec dočtu.. Není to tím, že by mě vždycky nebavily, to ne, ale někdy si téma knížky úplně nevybere mou plnou pozornost nebo má složitý jazyk.. A tak se stalo, že Bazar zlých snů od Kinga jsem četla skoro půl roku. A díky velkému počtu stran a faktu, že je to kniha povídek je tu tedy už druhá část recenze na ni - jste zvědaví, jak vypadá druhá polovina knížky? Čtěte dál!
Tentokrát už ale nebudu každou povídku tolik rozebírat, protože mi soukromě několik lidí psalo, že je to dost dlouhé, takže ke každé stačí jen pár vět. A než se v tom babrat dál, jdeme rovnou na věc!
V druhé části je opět 10 povídek. Povídka Herman Wouk stále žije, u které je zajímavé, že autor zmíněný v názvu v době vydání povídky skutečně stále žil, je založená na skutečných událostech, konkrétně na nehodě řidičky, která díky opilosti způsobila zbytečnou smrt a to hned několika lidí, včetně dětí. V příběhu tedy nechybí autorova silná stránka, jež je zabíjení dětí nebo "lechtivé" poznámky. Postavy jsou velmi věrohodně zobrazeny a z příběhu můžeme cítit skutečnou beznaděj, takže i když se nejedná o horor, mrazení v zádech se koná a to hlavně díky tomu, že je příběh skutečně založen na pravdě.
Další povídkou je Pod psa, věnována Kingovu synovi - Joemu Hillovi. Příběh vypráví o marketingovém specialistovi, který odmítá možnost, že by jeho partnerka, kterou miluje až za hrob, mohla někdy umřít a že by mohl zůstat sám. Nicméně už po nějaké chvíli by vás mělo trknout, kam povídka směřuje. I tak je ale, i bez přítomnosti nadpřirozených prvků, děsivá a depresivní, hlavně svým tématem.
Blokáda Billy byla pro mne velmi složitá ke čtení, protože hlavním tématem je baseball. Je tedy plná herních termínů a čísel, kterým, pokud nemáte alespoň základy této hry, nejspíš nebudete rozumět stejně jako já. Celá povídka je psaná jako vyprávění "Kingovi" seniorem v domově důchodců. Příběh je opět "ze života" a tématem je tedy chlapecký baseball a především jeden lehce zaostalý chlapec, který si v tomto sportu vede velmi obstojně. A ač to tomu chlapci v jejich týmu zjevně skutečně šlo, začaly se vynořovat věci, které pro chlapce nebyly úplně příznivé.
Čtvrtou v pořadí, je povídka Pan Mňamka. Je to jeden z těch nestrašidelných příběhů knihy. Hlavními náměty jsou stáří, umírání, AIDS a různé podoby smrti. Především jde o to, zda před smrtí můžeme vidět svého anděla smrti, než nás odvede pryč z tohoto světa do místa, odkud už se nelze vrátit. Je to o tom, jak obrovskou moc má lidský pohlavní pud a že i anděl smrti může být někdy sexy. Povídka neurazí, postavy jsou velmi reálně popsány, ale v hlavě mi asi nezůstane tak čistá, jako třeba Zlý chlapeček.
Povídka Tommy je druhá a zároveň poslední poezie této knížky. Opět mi to jako poezie nepřišlo, proto jsem to znovu četla jako obyčejnou prózu. Jde o jakési vzpomínání na staré časy a na předčasně zesnulého kamaráda. Víc asi nedokážu úplně vystihnout, jelikož mě Kingova poezie ani podruhé nijak nezaujala.
Následuje povídka Zelený bůžek agonie, která ukazuje, že Kingovo středem zájmu nejsou jen běžní smrtelníci, ale i velmi bohatí lidé, jako třeba Newson, muž, který je dolámaný na kusy a dennodenně zažívá obrovské bolesti, zároveň si ale King pohrává i s jeho psychickou stránkou, jež mu změní priority a pohled na život. Příběh je psán ve třetí osobě a tak se velké citové spjatí nekonalo, postavy ani nebyly příliš příjemné. Zajímavé, ale nejlepší byl závěr a to především díky kouzlu poslední věty.
Ten autobus je jiný svět, je příběhem muže, který spěchá na schůzku a z taxíku, kterým jede, zahlédne vraždu. Pohrává si s tím, jak funguje lidské svědomí, sebeklam, dilema mezi nesobeckým myšlením a strachem se zaplést do něčeho nebezpečného. Je to jedna z povídek, která nás má donutit se zamyslet nad tématem altruismu. Velmi zajímavé téma a povídka jako taková.
Další povídkou v knize jsou Nekrology. Vypráví příběh Mika, který se vysmívá a hanobí mrtvé celebrity, se kterými sklízí všeobecný úspěch, dokud nenapíše nekrolog živému člověku. Tato povídka ukazuje, co se stane, jakmile se proti vám obrátí váš vlastní talent. Hlavním námětem je tedy oddanost práci, nepředvídatelné následky, pokušení a odpovědnost za vlastní činy. Tahle povídka rozhodně patří mezi ty lepší.
Předposlední povídka má název Opilé rachejtle. Je to humorná povídka o dvou rodinách žijících na dvou březích jezera, které si každý rok na Den nezávislosti takzvaně "poměřují pindíky" tím, kdo má lepší domácí ohňostroj. Celá povídka je vyprávěná jedním ze zúčastněných na policejní stanici. Celá věc totiž došla k tragédii, naštěstí ale bez úmrtí - což z Opilých rachejtlí dělá jedinou povídku v celé sbírce, kde nikdo neumřel. I přes velmi vážné téma je celá povídka odlehčená. Mluví o tom, jak lidská hloupost nemá mezí a o přehnané soutěživosti.
A třešničkou na dortu je povídka Letní bouře. Je o dvou lidech, kteří se svým psem čelí smrti z ozáření ve válkou zdevastované zemi. Příběh je depresivní, zoufalý a plný beznaděje. Příběh mě dostal a to hlavně proto, že mi nikdy nešlo dobře snášení utrpení zvířat. Ať je to kočka, pes nebo i nějaký druh hmyzu v Harry Potterovi, vždycky mi to svírá žaludek. Takže Letní bouře je rozhodně extra zakončení téhle knížky!

Závěrem bych chtěla říct, že kniha byla zajímavá, ale nejspíš ještě chvíli zůstanu u YA knihovny, protože jazyk a styl psaní Kinga je na mne ještě stále trochu složitější. Nicméně to ale nevzdám a určitě zase po nějaké "dospělácké" knize sáhnu. Jen to nebude hned. Zbývá už jen hodnocení knihy. Bazaru knih dávám 6/10, v závislosti na jednotlivém hodnocení povídek a vypočítaný průměr. 
Zároveň bych chtěla znovu ohromě poděkovat knihám Dobrovský za velkou důvěru a také bych se ráda opět omluvila za to, jak dlouho mi čtení trvalo. Pokud se mi poštěstí a navázaná spolupráce potrvá i nadále, slibuji, že se polepším!

A jak jste na tom s knihami od Kinga vy? Máte pro mě nějaké doporučení, které mě do jeho knih dostane? Napište do komentářů! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat