Jednou za čas si nechám poradit nějakou knížku pro děti, a tak mi kolegyně doporučila Všehoknihu. No, musím říct, že tohle dílo bylo opravdu zvláštní. Čím? To se dozvíte v tomto článku. Zajímá vás to? Čtěte dál.
Všehokniha vypráví příběh malého Tomáše, jehož rodina a především otec jsou velmi silně církevně založeni. K tomu všemu má ale jeho tatínek pocit, že všechno musí být po jeho a jak ne... Řekněme, že se dějou věci. Devítiletý Tomáš ničemu z toho pořádně nerozumí. Jak dlouho je ale jeho rodina ochotná snášet otcovu tyranii?
Takhle kniha je velmi silná, zároveň ale taky velmi depresivní. Téma domácího násilí v dětské knize je velmi neobvyklé. Příběh, který je psaný podle skutečného osudu, se vám zavrtá do hlavy a odmítne vás ještě několik dní i týdnů po přečtení pustit. Moc se mi líbily stránky z voskového papíru, které byly přiloženy k obrázkům, znázorňující to, co vidí sám Tomáš.
Co se mi ovšem nelíbilo, byl styl, jakým byla tato kniha napsaná. Je velmi kostrbatý a zmatený, ačkoliv se to u vyprávění devítiletého chlapce dá očekávat.
Pokud i přes to, co jste si právě přečetli v recenzi, chcete knihu předčítat nebo nechat číst dětem, neříkám, že je to úplně špatně. Na tuto knihu se dospělý i dítě podívá úplně jinak. Dítě vidí statečného malého kluka, který se naučil postavit i tomu, čeho se bojí. Dospělí pak vidí afunkční rodinu, ve které panuje domácí násilí ze strany otce.
Pokud ale nemáte rádi takto temné knihy, neradi čtete o násilí nebo nejste připraveni na to, že tato kniha (a to ne v úplně dobrém směru) neopustí vaše myšlenky ještě hodně dlouho, zkuste na blogu najít tip na něco veselejšího.
Přichází čas k hodnocení. Za mě se nedá tato kniha zhodnotit jinak než 😢/10. Je to příběh, který mě v hlavě nejspíš nikdy neopustí.
Žádné komentáře:
Okomentovat