21. 8. 2017

Co mě naučila práce v knihkupectví

a vy potřebujete vědět taky, část 1. Už několik měsíců pracuji v místním knihkupectví a při dlouhých chvílích, kdy není do čeho píchnout a bloumám po krámě, přemýšlím, co už za tu dobu vím a umím. Napadlo mne několik bodů, které jsem se rozhodla shrnout do dnešního článku ne jen pro sebe, ale i pro vás, protože některé položky jsou určeny hlavně pro zákazníky, kteří nás denně obšťastňují svou přítomností a dotazy. Pokud vás to zajímá a chcete se pobavit, čtěte dál.

1. Knihkupci nečetli všechny knihy, které prodávají

Věřte tomu nebo ne, skutečně je to ale tak. Ačkoliv v knihkupectví pracuji, neznám obsah každé knížky, kterou prodáváme. Pokud tedy přijdete s knihou, kterou vidím poprvé v životě, s tím, že "Našla jsem tuhle knihu, vypadá zajímavě, o čem je?", na 90% vám buď přečtu anotaci ze zadní strany knihy nebo se půjdu podívat na internet. Většina knihkupectví funguje tak, že se každý tak nějak specializuje na určitou sekci. Tak třeba já jsem především v young-adult a dětské a mládežnické fantasy/sci-fi literatuře, takže když se mě někdo zeptá která kniha od Nesba, Hartla nebo Kotlety, věřte mi, že budu spíš hádat. A prosím, pokud se vám otevřeně přiznám, že nevím, protože jsem danou knihu nečetla, nezlobte se na mě - taky na vás nevytahuji prequel Labyrintu nebo sérii Skleněný trůn.

2. Zároveň ani nečteme myšlenky


Výsledek obrázku pro i don't remember the title butNevím, kde se tenhle fenomén vzal, ale dost často mi přijdou lidé se slovy "Nevím, jak se jmenuje autor ani kniha, ale..." Really? Jak mám podle vás najít knihu která je "asi modrá nebo zelená, hlavní postava je myslím Anna a na konci myslím umře." Takže nejen, že vím úplně prd, ale ještě ke všemu pokud by se mi kniha zalíbila, tak už mám i vyzrazený konec. Miluju spoilery. Nicméně zpět k věci - co nejspíš udělám já a stejně tak každý knihkupec? Googlí. Pokud negooglí, prochází knihkupectví v naději, že si ji najdete sami nebo ho osloví někdo další. Protože přesně to by měl udělat každý s tímhle hloupým dotazem. Bohužel nám vzadu v kanclu nestojí věštící koule, tarotové karty (ok, ty máme na pokladně v prodeji, ale jde o princip) ani turban. Věřte, že naše práce by pak byla mnohem snazší.

3. Pokud to nechci, dám to personálu

- ne kamkoliv se mi to zrovna hodí. Protože jak těžké je, přijít k prodavačce a říct "Vzal jsem si tuhle knihu, ale nakonec si koupím jinou/si ji nevezmu, můžu vám ji dát, ať se dostane na své místo?" Zkuste to, je to asi 5 vteřin. Věřte mi, že mě to bude otravovat mnohem méně, než když jdu s náručí knih k zaklizení do dětské literatury a najdu tam Husitskou epopej nebo Selekci v sekci knih od Pratchetta. Jasně, vás to tolik neovlivní, ale jestli chcete chodit do obchodu s milým personálem, prosíme vás, nedělejte to.

4. Orientuji se ve většině knihkupectví

- kromě Levných knih. Neptejte se proč, to nevím, nicméně díky této práci prakticky kdekoliv najdu sekci, kterou potřebuji. Znám totiž základ při sestavě knihkupectví a dost často se stačí odpíchnout od jedné knihy. Je to výhoda, pokud zrovna chcete knihu, kterou si nemůžete pořídit v práci - což se mě nestává, protože u nás mám pořád z čeho vybírat. Nicméně občas by mi za tu brigádku měli platit, když pak navádím lidi okolo mne do správných sekcí, ačkoliv tam nepracuji. A nemusí to být cash, nějaká kniha na účet podniku by stačila..

5. Nevlastníme všechny knihy světa

Je mi jasné, že nostalgie pracuje a že bychom všichni vlastnily naší oblíbenou dětskou knihu nebo nás nějaká zaujme v televizi či na internetu. Nicméně knihkupectví nejsou nafukovací a dodavatelé mají taky dost práce s novými knihami, proto pokud hledáte knihu, kterou jako malá četla vaše babička a nikde na internetu už jste ji neviděli, nečekejte, že zrovna my ji jako zázrakem mít budeme. Za zkoušku nic nedáte, ale když pak vidím dotčené obličeje, že "jak je to jako možné, vždyť jsme knikupectví, ne?", tak mám vždycky chuť vzít To od Kinga a praštit dotyčného po hlavě. Ale škoda knihy. Další případ potom je, když se někdo ptá po cizojazyčné literatuře a když je přivedu k regálům, místo "Děkuju" uslyším "A to je všechno?" Ohhh, girl.

6. Není lepší pocit, než:

doporučit někomu knihu, kterou milujete a dosáhnout toho, že si ji dotyčný koupí. Miluju ty chvíle, kdy vidím někoho zmateného v oddělení literatury, na kterou se "specializuji". Nasadím úsměv a mile se optám, zda-li nemůžu pomoci, s jasným účelem dotyčného vyškolit v tom, které knihy jsou ty nej nej nej a potřebuje si je přečíst. To určitě máme všichni s něčím, co milujeme. Když se pak náhodou stane, že doporučím Hunger Games, Rowellovou nebo dokonce Harryho Pottera a zákazník jej s radostí maže zaplatit ke kase, jako by se uvnitř mne zrovna rozezněly fanfáry a ohňostroj. Je to takové malé osobní vítězství, už to chce jen bouchnout šáňo, volat sláva a 5 dní se radovat. Nebo to byly 3 dny?

Tím hezkým ukončím první část tohoto článku. Už brzy pro vás mám přichystanou další a dokonce i něco navíc! Co dalšího myslíte, že vás práce v knihkupectví naučí? Pište do komentářů!

39 komentářů:

  1. To je super článek! :) Já mám asi nějakou úchylku, ke knihám se chovám jak k nejcenějšímu pokladu a mám tendence knihy v knihkupectvích přerovnávat, když třeba vidím, že je nějaká nakřivo, nebo když někde leží knížka co ji tam očividně někdo "zahodil", tak jdu a dám ji kde patří. Ale s těmi dotazy a čtením myšlenek je to tak asi všude, sestřenice pracuje jako lékárnice a vykládá pořád nějaké storky, třeba že přijde zákazník a řekne: "Nemáte to s těma hasičema?" A pak zjistí, že chce přípravek proti pálení žáhy, na který běžela reklama v televizi a byli tam takoví pidihasiči co hasili to pálení žáhy :D. Už aby měl člověk nastudované i televizní reklamy :D.

    marbets.wordpress.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se ke knihám chovám s největším respektem, jako by to byly moje děti! :D Děkuju za komentář a máš ode mě odběr :)

      Vymazat
  2. V knihkupectví jsem sice nikdy nepracovala, ale dokážu se naprosto ztotožnit s prací chudáka knihkupce. Co si budeme nalhávat, každá práce s lidmi je silně vyčerpávající.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, s tím plně souhlasím - kdekoliv se pracuje s lidmi, chce to (jak se říká) pořádný koule. :D

      Vymazat
  3. Ano, ano a ještě jednou ano :D mám to úplně stejně :D + bych samozřejmě doplnila ještě další věci a proto se těším na další pokračování. :D
    Konkrétně u nás máme schody do patra k odborné literatuře a často se stává, že za mnou nahoru vyleze nějaká starší osoba, nadává jak je to hrozný ty schody a pak se mě zaptá na knížku, kterou kdyby se zeptala kolegyně dole tak by zjistila, že ji buď nemáme, nebo je dole :D taky občas nechápu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, my sice nemáme schody jen schody, ale i takové rampy, nicméně to důchodcům občas vadí ještě víc! :D Pak jsou ale paf, když vidí, že vlezly do slovníků a učebnic... :D

      Vymazat
  4. Obdivuju tě, já bych to nedala :D Sama jsem se kdysi o podobnou práci ucházela, nakonec z toho sešlo. Dnes jsem ráda, že knihy jsou jen koníčkem a ne zaměstnáním.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale určitě dala, ono se z tohodle článku zdá, že to je strašný, ale já to schválně hodně zveličuju, aby to bylo taky trochu zábavné. :)
      Práce to jednoduchá není, ale pro milovníka knih je to o něco snazší. :)

      Vymazat
  5. Skvelý článok, určite takýchto viac, prosím! :)
    http://ankalooksword.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj. Chodila jsem dříve do jednoho antikvariátu, kde pracovala taková starší paní a ta mi vždycky doporučila něco super. Hrozně se mi líbilo, jak dokázala o knížkách i autorech dlouho mluvit a třeba mě i přesvědčit k žánru, který jsem nikdy předtím nečetla. A pak se při příští návštěvě vždycky velmi zajímala, jak se mi to líbilo a měla velkou radost, pokud jsem jí řekla, že ano. Měla do toho ten správný zápal a ten tak trošku cítím i z tohoto článku. Je fajn, že Tě práce baví a vidíš v ní pro sebe přínos ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To musela být (nebo doufám stále je) skvělá dáma! Já se takhle rozvášním jen v určitých kategoriích - převážně pak u Harryho :)
      Jsem ráda, že někdo odhalil můj zápal pro tu práci - vážně ji miluju a naplňuje mě, proto všechny informace nasávám jako houba a myslím, že přínos to je pro mne obrovský. :)

      Vymazat
  7. Super článek. Kdysi jsem si přála pracovat v knihkupectví nebo v knihovně, ale vidím, že to taková sranda není ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sranda to není, říká se, že nejhorší je srážka s blbcem, ale to by to nebyla práce s lidmi, aby tam jeden takový občas nepřišel. :D Pokud máš možnost, určitě to zkus, jako zkušenost je to k nezaplacení! :)

      Vymazat
  8. :D Pěkný článek a celkem mě pobavil :D Nicméně když jdu do knihkupectví, aby četl všechny knihy, ale aby znal o čem jsou alespoň okrajově :) Jdu se am poradit, co zrovna se čte a proč, tak si myslím, že pokud někdo dělá v knihkupetcví, má vědět, jaké knihy tam má :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak samozřejmě, okrajově tak nějak známe bestsellery a podobně :) a nebo je to o tom, že si dotyčného budeme prostě přehazovat jako horký brambor až k některé z kolegyněk, která dané sféře rozumí nejvíce - jak jsem psala; nemůžou se na mě zlobit, že nevím nic o Nesbovi, ale kolegyně na pokladně to přečetla všechno a ta poradí. V momentě, kdy potřebují něco o literatuře pro mladistvé nebo mluví anglicky nastupuji já a zachráním den! :D

      Vymazat
  9. Super článek! :) Práce v knihkupectví by mě docela bavila :)

    OdpovědětVymazat
  10. :-D Brečím smíchy :-D se všemi 6 mám vlastní zkušenost - akorát nejsem knihkupec, ale knihovnice. Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, my knihkupci jdeme s knihovníky ruku v ruce, jsme jedna velká grupa :D

      Vymazat
  11. Aaach toto je super článok a úplne by som spísala aj ja svoje skúsenosti, keďže som už aj skončila v kníhkupectve, tak kým si pamätám aké to je/bolo, ale súhlasím so všetkým :D Hlavne s tým, že sme nečítali všetky knihy, ktoré existujú. Toľkokrát sa mi stalo, že sa ma pýtali o čom to je. Najviac však zbožňujem, keď prídu s takými konkrétnymi požiadavkami - historické fantasy, romantické, ale také pre starších, ale čítala som aj hunger games a divergenciu, takže môže byť aj fantasy, ale hlavne historické. Ukážem jej Outlander, vysvetlím o čom to je - "aaach, tak toto nie". A nakoniec si zoberie nejakú tú romantiku, na ktorej obálke je nahý dlhovlasý chlap držiaci v náručí slabú žienku. ugh

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to by mě asi hodně dostalo toto! :D Outlander je "úplně mimo", nejlíp si pak vezmou Sparkse a odkráčí pryč... :D

      Vymazat
  12. Pobavila jsem se, o tom žádná :D Ale myslím, že každý pracovník knihkupectví či knihovny by měl aspoň okrajově vědět, o čem jsou nejznámější (či ty o kterých se teď hodně mluví) knihy a jaký žánr píše jaký autor - pokud nejde o neznámého či nového. :)
    Ale teda nikdy mě nenapadlo knihu odložit někam random. Vždycky si pamatuju, kde jsem ji brala a tam ji popřípadě vracím a to mi přijde normální :D

    Gabux

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, okrajově to tak nějak všichni ví, nicméně funguje to u nás tak, že někdo danému žánru rozumí trochu více - já mám Young Adult, jedna z kolegyň ezoteriku, další dětské knížky a jedna třeba detektivky :) díky práci s lidmi se dostáváme i do dalších žánrů, ale "specializujeme" se každá na něco jiného :D

      Vymazat
  13. Také pracuji v knihkupectví a úplně vše chápu. Nejhorší je když nesu pět knih, zároveň hledám pro paní knížku, kterou máme jako poslední kus a nachází se na jednom ze tří lokací, které musím udržet v hlavě a do toho přijde nějaký postarší pán a řekne:,, Potřebuju pomoc, hledám knížku nevím název ani autora, ale je o holce a klukovi, kteří.........." jediné co mě v hlavě vždy napadne. JÁ NEJSEM VŠEVĚD!! Usměju se a řeknu promíňte to vám nemůžu pomoci.
    Potom jsou ještě hrozní důchodci, kteří si do knihkupectvů přijdou jenom povídat. Jdou si pro knížku, to je ještě dobrý, ale potom spustí historku o tom, proč pro knížkou jdou, pro koho jí mají a bla bla bla.... To vždy umírám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, no jo, staroušci, ty jsou občas roztomilý a milý, někdy ale děsně otravný.. :D A obzvláště pokud knihu, kterou chtějí najít, přestaly vydávat už před 20 lety a oni to nedokážou pochopit a myslí si, že když mi řeknou všechno, co o té knize ví, že se najednou ten jeden výtisk pro ně najde.. :D

      Vymazat
  14. Haha, tohle úplně znám :D Jsem v neoluxoru a miluju ty lidi, že ta kniha, je modra atd atd :D nebo když v dětském oddělení najdu kuchařku ba naopak. Skvělej článek hezky jsem se nasmála :D
    All about Candys life

    OdpovědětVymazat
  15. To tak moc sedí! Nepracuji v knihkupectví, ale v knihovně, dost se ty body však shodují.

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj právě jsem narazila na tvůj blog a tenhle článek mě zaujal a pobavil zároveň. Knihy miluji :) Sním o tom, že bych jednou chtěla třeba to knihkupectví mít nebo v něm alespoň pracovat :) .. V dnešní době pracovat a komunikovat s lidmi, to chce hodně pevné nervy :) Tak ať drží.

    Jdu omrknout další články na blogu. Lucka

    OdpovědětVymazat
  17. Jé, to je hezký! :) A dost s tím souhlasím, mám to hodně podobně. Hlavně to umisťování knih kam je libo nesnáším, protože když mi pak v systému vyjede, že knihu máme, a já pak stojím u regálu a prostě ji nenajdu, většinou zákazník usoudí, že jsem asi trochu blbeček :D

    A to doporučování mám na té práci taky nejradši :)

    OdpovědětVymazat
  18. Super clanek, pobavila jsem se :-) Se vsemi body krome posledniho souhlasim, protoze se to da aplikovat i na mne a moji praci v hypermarketu. Obcas mi z tech lidi tecou nervy, s tim jak se chovaji, se svymi blbymi dotazy, s tim jak odhazuji veci atd... A co me taky nastve? Kdyz zapomenou 'dobry den', 'prosim' a 'dekuji'...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I to se objeví v dalších dílech, určitě si na ně počkej! :)

      Vymazat
  19. Přesně, lépe bych to asi nenepsala. �� A ještě nemůžu z lidí, kteří vracejí knihy stránkami z regálu ven. To mám taky chuť vzít Kinga ��

    OdpovědětVymazat
  20. Presne viem o čom hovoríš, ja to zažívam dnes a denne. My takých ľudí nazývame pacientmi a z ich hlášok a divných požiadaviek som si spravila novú rubriku. Inak s prehadzovaním kníh ti poviem, je jedna veľká sranda. Nájsť ešte Hitlera u Františka z Asisi je ešte v pohode. Ale ja som už našla aj pornokomiks medzi detskými knihami a to už je iný level. Ešte že som došla skôr, ako nejaké iné dieťa, nechcem vedieť, ako by sa tváril 5 ročný chlapček, ak by ju otvoril. A kniha s modrým obalom a kvietkom navrchu je vždy a všade. A pred dvoma rokmi ste ju mali vo výklade, ako to že to neviete?
    Inak som si z týchto otázok vytvorila kvíz, ak budeš mať chuť, tak sa otestuj :-).
    Popletené názvy
    Apropo, tie tvoje body by som vycapila na každé vchodové dvere kníhkupectiev, no mám pocit, že by ich i tak nikto nečítal :-). Niekedy mám pocit, že zákazníci kníhkupectiev nečítajú :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to umřu! :D Začínám si nutně brát inspiraci a hlody zákazníků si budu taky zapisovat, to je skvělý nápad! Díky za odkaz, už tě sleduji a bavím se nad tvými články! :)
      Taky mi občas přijde, že "čtenáři" vůbec neviděli knihu..

      Vymazat
  21. To je super článok, chcela som si nájsť aspoň brigádu v kníhkupectve, ale popri práci by to nevychádzalo časovo, tak sa aspoň kuknem sem :D

    OdpovědětVymazat
  22. pracuju v trafice a kdybych to měla srovnat s knihkupectvím, tak je to téměř stejné - s rozdílem, že do knihkupectví asi těžko zavítá někdo, kdo je cítit až za rohem, kdo má pocit, že knížky půjčujete a nebo máte momentálně smluvní ceny, kdo chce to jedno konkrétní cosi s Karlem Gottem, co dávali včera v reklamě, kdo přijde a prohlásí něco ve smyslu: "Jako obvykle v pátek touto dobou"... věřte mi, já chodím do knihkupectví odpočívat a ne prudit zaměstnance - nemám to totiž sama ráda 8) 8) 8)

    OdpovědětVymazat
  23. Na většinu těch situací bych asi vůbec neměla nervy :D. Myslím, že bych všechny taky kosila buď Biblí nebo knihou To, pro jistoty rány dvě, aby už nikoho nenapadlo se mě takhle blbě na něco ptát :D. Člověk má po přečtení článku hned tendence uvažovat nad tím, jaký je vlastně zákazník a jestli taky občas není jako komár - otravný, tupý a krev sající :D.

    OdpovědětVymazat
  24. Tak tohle je úplně super, hned jdu na další části. Si jednička 😊

    OdpovědětVymazat