12. 10. 2017

Humbook 2017: ráj knihomolů

Ano, i já jsem se zúčastnila téhle úžasné akce a stejně tak i já mám pro vás článek o něm. Ačkoliv tohle nebude tak úplně report z akce, ráda bych se s vámi podělila o pocity z celého víkendu. Proto jestli vás to zajímá, čtěte dál!



 Jako pro každého bydlícího mimo Prahu pro mě Humbook začal cestou tam. Ačkoliv (alespoň myslím) měla většina už cestou doprovod až do Meet factory, kde se Humbook konal, já jela z Ústí úplně sama a ještě jsem se zvládla málem ztratit jen kousek od hlavního nádraží. Prosím, připomeňte mi to, až si budu chtít zase "zkrátit" cestu tramvají, místo metrem.
Nicméně když už jsem konečně byla na místě (čti v sáhodlouhé frontě, v dešti a s milionem zavazadel), zjistila jsem, jak je mezi knihomoly snadné navázat konverzaci. Stačilo zmínit jméno knížky a z dvojic se najednou stala jedna čtveřice, tlachající o oblíbených postavách dané série. I mě oslovily mladé dívky, které stály kousek ode mě ve frontě, zvědavé co se skrývá v krabici, díky které mi pomalu odumíraly končetiny. O té ale až za chvíli. 
Když se konečně otevřely brány a všichni knihomolové byli vpuštěni dovnitř, začaly se tvořit fronty a nastal neklidný šum, který přetrval až do nočních hodin. V každé místnosti byl slyšet smích a nadšení. Správná atmosféra konečně uvolnit napětí v ramenou a užívat si ten příjemný ruch. 
Jako první, hned po fotoworkshopu s úžasnou Olgou, jsem se sešla s úžasnou Míšou, která mi týden před akcí nabídla možnost přespání, za což bych ráda poděkovala nejen jí, ale i jejímu příteli Štěpánovi. Nebýt jejich svolení použít jejich gauč jako azyl, druhý den bych se jen těžko dostávala na snídani s jednou z autorek - i na to si ale počkejte dál v článku.
Mé díky Míše ale patří i za další věci, kromě poskytnutí útočiště. Míša (tady máte odkaz na její youtube) mi dala možnost sejít se s některými z autorů a autorek, které na Humbook zavítali. Díky ní jsem si tedy mohla popovídat s Martinem Bečanem, který mě naším rozhovorem mimoděk přesvědčil o přečtení jeho Kaziměsti, do kterých jsem se původně nehrnula. Dál jsem si taky úžasně povídala se skvělou a velice milou Anitou Grace Howard, autorkou série Šepotání, do které jsem se zamilovala (autorky i série) a nové knihy Krverůž. Anita nás mezi řečí o tom, koho má v Alence i v Šepotání nejraději, vybavila záložkami a řetízky, které miluju a odmítám kdy sundat.
Kromě autorů jí ale můžu děkovat i za setkání s některými (pro mě) velmi významnými lidmi z české, ale i slovenské booktube/bookstagram scény. A co víc, kromě setkání si troufám říct, že jsem našla nové kamarádky. Řeč je o Klárce s Áďou (kdo by neznal Klárky youtube), dvojčaty podobné si asi jako Jink a Jank, Markétě (určitě znáte taky z youtube), o které ještě ve článku uslyšíte, Ádě, která si k nám udělala cestu až ze slovenska (a má skvělý blog) nebo Káje (i ta má moc hezký blog).
Ovšem ten seznam tady rozhodně nekončí. Tahle akce je především o spojování a potkávání lidí, které baví číst. Internet nám dává velkou možnost poznávat se skrz sociální sítě - v našem případě především Instagram - ale nedává nám úplně možnost říct, že se skutečně známe. To pravé poznání přichází s prvním obětí. A těch jsem na Humbooku rozdala hodně. Konečně jsem poznala a společně se zasmála s mojí nepokrevní internetovou sestrou Sofinkou, která ssebou přivedla vlnu dalších a dalších skvělých lidí - Danču, Marťu, Káťu, Kubu, Candy, Aničku, Káju, Elišku a další a další.
Všechna jména jsou doplněna na odkazy na jejich instagramové profily, protože je mi jasné, že některým z vás křestní jméno nic neřekne - stejně jako jsem to měla já. 
Zkráceně, potkala jsem a poznala opravdu hodně lidí a každý jeden z nich mi přirostl k srdci. Tuhle akci jsem si užila do poslední minuty, kdy jsme se po setkání s Olgou a zhodnocení celého dne, plného smíchu, radosti a dárečků (děkuju Sofi a Candy za malé dárečky a radůstky), odebraly do auta a jeli "domů". Spořádali jsme pizzu a už v 10 hodin jsme vyřízení padli do peřin.
Druhý den mě totiž čekala velká věc. Snídaně s Joelle Charbonneau. Úžasnou autorkou, ale i skvělou ženskou. Tuhle úžasnou příležitost jsem vyhrála ve Facebookové Humbook výzvě společně s 5000 na knihy vlastního výběru! Ačkoliv měla trvat pouhé dvě hodiny, dovolili jsme si vydržet o něco déle. Celou dobu jsem seděla po Joellině levici a pokládala jí nejrůznější otázky, ať už se týkaly jejich knih, knih obecně nebo prostě jen života autorky. Řeknu vám, že bylo neuvěřitelné, že jsem jí mohla být takto blízko a nesnít. Podívat si s ní jako s dlouholetou známou. Stejně jako Anita mě i Joelle ohromila svou osobností a zamilovala jsem si ji ještě víc.
Ani trochu jsem proto nelitovala jediné koruny, kterou jsem společně s Eliškou, další výherkyní této snídaně, utratily za "malý" dárek, který jsme Joelle přichystaly. Zpětně lituji toho, že jsem netušila, jakou budu mít příležitost se setkat i s Anitou, neváhala bych a i jí bych něco takového donesla. Snad příště! Balíček pro Joelle obsahoval spoustu českých mlsek, jako je Mila, Kofola nebo Antiperle, ale i nějaké maličkosti v podobě sešítku s krtečkem, záložky s Muchou nebo kapesníky s potiskem naší 5000,- bankovky. Jelikož Joelle za necelý měsíc slaví také své narozeniny, přiložila jsem mnou ručně vyráběné přání s motivem opery, kterou podle mnoha rozhovorů miluje.
Joelle byla z dárku velmi nadšená, celý ho i zdokumentovala na svůj Instagram, kde se po několika dnech objevila i první "recenze" na jednu z českých pochoutek. Po předání dárku nám ještě podepsala knížky (do jedné z nich mi napsala pro mne velmi cenné věnování "So great to meet you"). Pak už byl pomalu čas jít, ale nechtěla jsem ještě opustit kouzelnou atmosféru Prahy. 
A jelikož na snídani dorazila i Markét, zeptala jsem se, jestli nemá hodinku-dvě čas, protože jsem nechtěla Prahou bloudit sama. K mému překvapení souhlasila a nakonec jsme spolu prochodily snad skoro celou Prahu - ukázala mi ji způsobem, jako ještě nikdo. Krom nákupu ponožek mi vyprávěla spoustu a spoustu historek a offtopic věcí, jako třeba že plody tisu se dají jíst, ovšem pouze pecka je jedovatá! Mluvily jsme o knížkách i o životě, ukázala mi Pražské Bradavice, o kterých mnoho lidí neví a já jsem poznala další úžasnou osůbku, kterou si také troufám teď nazvat svou kamarádkou.
Odjížděla jsem z Prahy vlakem někdy kolem 5. hodiny. V momentě, kdy jsem dosedla na volné sedadlo, mi došlo, že je po všem. Humbook víkend oficiálně skončil. Teď už jsou to jen vzpomínky a nedočkavost na další ročník. Ano, tohle opravdu nebyl report, který jste nejspíš čekali, pro mě byl ale tento víkend jeden z těch nejlepších v roce. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, se kterými si navzájem skvěle rozumíme. Poznala jsem, jak je tahle komunita o tolik lepší, než povrchní vztahy, které v běžném životě navazujeme. Tohle poznání mi v tom okamžiku nahnaly slzy do očí a já si dovolila brečet.
Štěstím? Smutkem? Možná obojím. Štěstím, protože jsem mohla být toho všeho součástí, smutkem, protože to celé muselo skončit a víkend nemá víc hodin, než běžný den v týdnu. Vím, že jsem nikoho z nich neviděla naposledy, i kdybych to měla být já, kdo jim zaklepe na dveře se slovy "Tak jsem tady!". Jen doufám, že je zase uvidím co nejdříve to půjde.
Vaše články a videa (pokud jsi taky nějaký napsal/a, pošli mi odkaz a bude tu i tvůj!):
Klárky video - tady, video Ondry Mergla (nejlepší vlog co jsem kdy viděla!) - tady, Bookslover Kiki video - tady, It's just me video - tady, We love books video - tady, Malý knižní vesmír video - tady, video Lupínkové dámy - tady, video Gabe. book - tady, video Time to style - tady, Elišky video - tady
Knižní nekonečno článek - tady, Deny el Infian článek - tady, She's a bookaholic článek - tady
Takže lidi, tohle je pro vás. Mám vás všechny moc ráda. A Humbooku? My se uvidíme zase za rok!

1 komentář:

  1. Krásny článok plný pozitívnej nálady. Musel to byť krásny víkend.

    https://lamodaeanarchia.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat