5. 12. 2016

Přečteno! Příliš mnoho Kateřin

Jaké to asi je, když všichni vaši partneři mají stále jedno a to stejné jméno? Jaké to je dostávat kopačky, ale nikdy je nedávat? A co když vás jedna "obyčejná" odbočka dostane k neobyčejnému poznání? Je vážně tak úžasné, být zázračné dítě? Colin, který neumí vyprávět příběhy, nám povypráví o tom, jak měl Příliš mnoho Kateřin. Jestli vás zajímá, jaký tenhle příběh je, čtěte dál!
Colin od mlada randí jen s dívkami, jejichž jméno je Katherine (Ne Cathy, Kate ani Katrina, KA-THE-RI-NE). A co víc, všechny tyhle jeho Kateřiny mu daly kopačky. Po pár měsících, dnech, ba i minutách. Ta poslední, K-19, mu ale zlomila srdce, což byl výraz, který Colin nerad používá, protože srdce, jako orgán, přeci zlomit nejde. Abyste tomu rozuměli, Colin je velmi nadaný kluk. Ne, že by uměl malovat nebo skládat básně, ale je hodně chytrý. Ostatní by o něm řekli, že je to zázračné dítě, on sám si to ale nemyslí. Společně s Hassanem se vydali na road-trip, který je dostal do městečka Gunshot a ke slečně Lindsey, která jim doslova změnila život. Ale jak by mohl někdo, kdo se nejmenuje Katherine zrovna Colinovi změnit život?

Hlavní postava Colina mi byla velmi sympatická, už právě proto, že byl výjimečný a chytrý, to já můžu. Obecně postavy, které se objevily v této knize byly skvěle vykresleny a to i dokonce ty jednodušší. Do knihy Green zakomponoval dnes velmi aktuální téma muslimů, Hassan ovšem byl přesně ten typ, ze kterého máte spíš srandu, než strach.

Stejně jako v jiných knihách od Johna Greena se ani v téhle nedočkáme vysokého napětí a za mě bohužel ani výbuchu emocí, jako tomu bylo u Hvězd. Taky mi hodně vadily "poznámky pod čarou". To nemám ráda ani v seminárkách a jiných publikacích, v tomhle díle autor dovysvětloval celkem 85x věci, které prostě nemohl napsat do samotné knihy. Otrava.

Jako jednoznačnou oddechovku ji doporučuji těm, kteří rádi čtou Greenovky, pokud jste tak ještě neučinili. Zároveň je to vhodná četba spíše pro děvčata, která ty neustálé rozchody chtějí vidět i z pohledu kluka.

Určitě ji ale nečtěte s velkým očekáváním hned poté, co jste na jeden zátah přečetli už zmíněné Hvězdy nám nepřály, protože tohle dílo řadím někam Aljašku a Papírová města.

Mé celkové hodnocení knihy je 6/10, což znamená, že soutěží na stejné příčce s již zmíněnými Papírovými městy

2 komentáře:

  1. Zatím jsem četla recenze,, kde byla hodnocena spíše jako průměr a především jako kniha nejslabší od Greena. Co je na tom pravdy netuším, ale asi na tom pravdy něco bude. Vyloženě nadšenou recenzi jsem ještě nečetla, ale i tak to zní docela pěkně. Moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  2. Přísahám bohu, že tak dlouho jako Příliš mnoho Kateřin mi trvala přečíst snad už jen Historie filmu první poloviny 20. století. Nevím, buď u mě John nasadil Hvězdama tak velkou laťku, že ji jen horko těžko překonává, nebo to byla jediná kniha, která se mu povedla. Papírová města taky nic moc, příběh v knížce Sněží, sněží taktéž těžký průměr. O Vánocích mě čeká Aljaška, tak uvidím ;)

    OdpovědětVymazat